Švandovo divadlo uvedlo hru napsanou umělou inteligencí. Místy je překvapivě vulgární a reflektuje dnešní dobu

Jiří SvobodaJiří Svoboda

svandak3

Foto: A. Hrbková/Švandovo divadlo

Petr Buchta a Jacob Erftemeijer ve hře AI: Když robot píše hru

0Zobrazit komentáře

Pražské Švandovo divadlo má za sebou páteční online premiéru velmi netypické inscenace. Představení s názvem AI: Když robot píše hru je přesně tím, co má uvedené v názvu. Jedná se o první vlaštovku projektu Theaitre, za kterým stojí kromě divadla i odborníci na umělou inteligenci.

S nápadem přišel před časem zakladatel konceptu FuckUp Nights a radikální inovátor Tomáš Studeník. Nějakým způsobem totiž chtěl oslavit 100. výročí uvedení hry R.U.R od Karla Čapka, ve které se vůbec poprvé objevilo slovo robot, jež dnes používá celý svět.

Spojil se proto se Švandovým divadlem i Matematicko-fyzikální fakultou a DAMU. Výsledkem je experiment a v podstatě umělecký kousek, který kombinuje lidskou dramaturgii a herce a také záhadný (i mnohdy nepředvídatelný) model GPT-2 od OpenAI.

Tato umělá inteligence se naučila konstruovat texty v angličtině na zhruba osmi milionech článků z internetu. Tvůrci po malých úpravách algoritmu zadali první dvě repliky každé scény a zbytek už nechali vygenerovat počítač. V určité fázi pak generátor zastavili a strojově vše přeložili do češtiny. Nic pak už téměř neupravovali.

svandak2

Foto: A. Hrbková/Švandovo divadlo

Jacob Erftemeijer hraje robota v netypické inscenaci Švandova divadla

Výsledkem je počin, jehož repliky z 90 procent napsala právě umělá inteligence. Tvůrci k celému příběhu dotvořili scénografii, kostýmy, jeviště a příběhu tak dali rámec. Jak říká anotace hry, jedná se o příběh robota, „který po smrti svého mistra zůstal vydán napospas nejrůznějším vzorkům z lidské společnosti​“ a po žánrové stránce „balancuje na hranici absurdní černé komedie a existenciálního dramatu.“ Hlavní roli ztvárnil Jacob Erftemeijer.

Repliky vygenerované počítačem mohou někdy skutečně působit „zacykleně“ nebo dojmem, že na sebe špatně navazovaly. Když si za nimi ovšem divák představí absurdní komedii, vlastně jsou pak celé scény relativně vtipné.

Tvůrci se v besedě po představení shodli, že jsou překvapeni tím, jak dobře je hra schopná generovat dialogy. Režisér a ředitel divadla Daniel Hrbek uvedl, že v nich vidí jisté poetično a hloubku. Kromě vtipu a jisté míry nekonzistentnosti se ovšem do scénáře propisovaly i nečekané motivy, s nimiž neměli lidští tvůrci nic společného.

Podivně aktuální motiv zavřeného divadla

„Ta hra je v podstatě obrazem internetu v angličtině, v dnešní době. Říká se, že polovina internetu je porno a zbytek jsou násilné věci. Tohle se do toho trochu promítlo,“ říká pro CzechCrunch Tomáš Studeník. A skutečně – v částech hry jsou patrné sexuální a násilné motivy nebo ženská postava, kterou umělá inteligence sama sexualizovala.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Místy je model také překvapivě vulgární a nezřídka zaznívají repliky o zabíjení. „Byl bych rád, kdybys mi vyndal můj prst z p****e,“ říká v jedné chvíli vedlejší postava robotovi. Robot to odmítá, a tak následně zazní: „ Prosím, zabij mě hned. Ty mě tak k******y štveš!“ Ani do těchto replik tvůrci nijak nezasahovali.

Překvapením bylo i to, jak je hra místy podivně aktuální a obsahuje motivy, které jsou bytostně spjaté s dnešní dobou. Samotná hlavní postava robota je v podstatě opuštěná a izolovaná v lidském světě, stejně jako jsou aktuálně mnozí ve skutečnosti. Zazněla také zmínka o zavřeném divadle nebo studentovi, který chce jít do školy.

https://www.youtube.com/watch?v=il6EhviERwA&feature=youtu.be

Jak na tyto všechny motivy počítač přišel, mohou tvůrci jen odhadovat. Podle Studeníka je obecný problém umělé inteligence, že jednoduše nerozumí naším společenským normám a hodnotám a učí se čistě z materiálu, který jí je dodán.

„Jestli počítač má zatím nějaký nedostatek, tak je to obrazová představivost, práce se situací,“ řekl v besedě po premiéře dramaturg hry David Kosťák. Právě práce s kontextem a jistá koherence zatím modelu chybí. I když je možné zpozorovat, že v různých scénách v průběhu hry (opět bez zásahu člověka) opakuje repliky se souslovím „binární já“.

Hrbek podle svých slov projektu nejdříve vůbec nevěřil. Jako jeden z nejtěžších aspektů mu následně připadalo zkoušení – herci se totiž vynasnažili, aby řekli své repliky přesně tak, jak je umělá inteligence napsala, jakkoliv byly někdy kostrbaté a nelogické.

fuckupnights

Foto: Fuckup Nights Prague / Facebook

Tomáš Studeník

Projekt Theaitre však tímto počinem teprve začíná. Matematici a odborníci na počítačovou lingvistiku chtějí model natolik vylepšit, aby chápal více kontext celé hry a nebyl omezený jen na jednotlivé scény nebo jen dvě postavy najednou. Podle Studeníka by tak za rok mohla být další premiéra nové hry.

Finálním cílem je, aby divadelníci jen zadali vstupy a umělá inteligence celou hru vytvořila sama. Inscenace AI: Když robot píše hru bude dostupná online na odkazu výše ještě do půlnoci z pondělí na úterý. Poté, jakmile to bude možné, ji Švandovo divadlo uvede už v sále s publikem.

Před 60 lety na Urale záhadně zemřelo devět lidí. Tajemství Ďatlovovy výpravy teď pomohlo vyřešit Disneyho Frozen

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

frozen2

Foto: Falcon

Hlavní hrdinové animáku Ledové království II

0Zobrazit komentáře

Počátkem roku 1959 se do pohoří Ural vydala ruská výprava s cílem pokořit jednu z nejnáročnějších zdejších tras. Druhého února všech devět členů za velice bizarních okolností zemřelo. V noci vyběhli neoblečení ze stanu, někteří z nich podlehli podchlazení, jiní záhadným zraněním. V průběhu desetiletí k tragédii vznikaly vědecké i konspirační teorie, dokumenty, filmy a seriály. Nyní se snad vědcům hádanku podařilo vyřešit, a to i s pomocí Disneyho filmu Frozen, respektive Ledové království.

Lidem obeznámeným se slavnou záhadou by jistě nepřipadalo příliš překvapivé hledat odpovědi v nadpřirozených silách, které se ve snímku objevují. Dlouhou dobu totiž platilo, že čím více se toho o osudech devíti mladých lidí takzvané Ďatlovovy výpravy zjistilo, tím více byla celá věc matoucí.

Vše začíná důvodem, proč uprostřed noci s teplotami hluboko pod bodem mrazu zevnitř rozřízli stan a jen napůl oblečení, jen v ponožkách nebo bosí vyběhli ven. Nedává smysl, aby někoho hledali, protože by se jistě nevydali všichni a navíc bez oblečení. Pro smrtící lavinu se také nenašel dobrý důvod, svah nad postaveným stanem měl malý sklon a nebyl příliš dlouhý.

Ještě podivnější je rozmístění těl a stav, v jakém byla nalezena. Vyšetřovatelé původně na úbočí hory Cholat Sjachyl (česky Mrtvá hora) objevili pár set metrů od sebe jen pět mrtvých, u nichž pitva nezjistila zjevnou příčinu smrti. Až o dva měsíce později se podařilo najít nejdříve kousky potrhaného oblečení a pak čtyři zbývající členy osudné výpravy.

Dyatlov Pass Incident Tent

Foto: Wikimedia

Stan Ďatlovový výpravy, jak ho našli vyšetřovatelé v únoru roku 1959

U nich byly příčiny smrti brzy zřejmé. Jeden, nejspíš stejně jako dříve objevená pětice, podlehl podchlazení, zatímco tři další zabila těžká zranění. Třiadvacetiletý mladík měl rozdrcenou lebku, jeho o 15 let starší kolega polámaná žebra a těžká vnitřní zranění, dvacetiletá dívka pak zemřela kvůli vnitřnímu krvácení v hrudníku. Některým tělům dokonce chyběl nos, oči nebo jazyk.

Jelikož většina smrtelných zranění nebyla viditelná na první pohled, došlo se k závěru, že je způsobil velký tlak, který nemohlo vyvinout zvíře vyskytující se v oblasti ani další člověk. Žádné stopy mimo devět lidí se ostatně nenašly. Nic specifičtějšího se vyšetřovatelům nepodařilo dát dohromady a případ uzavřeli s citací „neznámé spontánní přírodní síly“ jako příčiny tragédie.

Lavina, špatné počasí, nebo sněžný muž?

Veřejnost se o všem dověděla až v 90. letech, složky z vyšetřování totiž byly do té doby uložené v tajném archivu. Vzhledem ke zjištění stop radiace na dvojici mrtvých těl je snadné se poddat myšlence, že k tomu byl velice specifický důvod. Když se pak dohromady spojí i všechny ostatní skutečnosti, máme zneklidňující hádanku s velkým prostorem pro více i méně plausibilní vysvětlení. 

Racionální řešení se zaměřovala na lavinu, špatné počasí, vzácné meteorologické úkazy, zvířata nebo konflikt mezi členy výpravy. Vždy se ale objevily pádné důvody, proč tato vysvětlení nedávala smysl. O to více vzrušující se stalo řekněme neortodoxní teoretizování o událostech jedné mrazivé noci na úbočí Mrtvé hory. Zvláštní fyzikální anomálie například mohla způsobit, že se turisté zbláznili, Rusové tam mohli provádět vojenské testy, zaútočil yetti, nebo snad dokonce vše způsobili mimozemšťané.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nejvíce zarážející je fakt, že pro některá zdánlivě šílená vysvětlení lze získat argumenty. Například zmínky o sněžném muži se objevují přímo v deníku jednoho z mladých dobrodruhů a na jedné z fotografií, které pořídili, je v pozadí podivný objekt vypadající jako postava. Teorii o UFO zase podporují výpovědi několika svědků, a dokonce se k ní v 90. letech přikláněl i vrchní vyšetřovatel případu.

Ve snaze tragédii Ďatlovovy výpravy objasnit nějakou rozumnější příčinou ruské úřady v letech 2015 a 2019 znovu prověřily staré důkazy. Zdánlivě nejbizarnější aspekty jako roztrhané kousky oblečení nebo chybějící části těl lze vysvětlit nejjednodušeji. Například extrémní podchlazení způsobuje pocit pálení a strhávání oblečení. Oči, nos a jazyk pak mohly zničit živly nebo malá zvířata.

dyatlov-pass-incident-monument-wikimedia

Foto: Wikimedia

Náhrobek členů Ďatlovovy výpravy na hřbitově v ruském Jekatěrinburgu

Hlavními překážkami pro jinak nejpravděpodobnější teorii laviny byly sklon svahu a asi devítihodinová prodleva mezi narušením sněhové pokrývky pro postavení stanu a sesuvem sněhu. Pro lavinu se navíc nenašly dostatečné stopy a její typický průběh by neměl dostatek síly na to, aby způsobil natolik rozsáhlá vnitřní poranění.

Stejně jako tyto explanační díry dávají příležitost nadpřirozenu, představují také zajímavou výzvu pro vědu. Jak vysvětluje magazín National Geographic, podivná prodleva mezi možným spouštěčem a zdánlivě neviditelnou lavinou zaujala Alexandra Puzrina. Úspěšný geotechnický inženýr spojil síly s šéfem laboratoře pro simulaci lavin Johanem Gaumem a vytvořili detailní analytický model, který okolnosti osudné události uvěřitelně vysvětluje.

Hádanku pomohly vyřešit General Motors i Disney

Studie publikovaná v prestižním časopisu Nature k tomu využívá Puzrinovy dřívější poznatky o netypických sesuvech sněhu v kombinaci s animační technikou z Disneyho filmu Ledové království. Puzrin s Gaumem totiž zjistili, že svah nad stanem měl výrazně větší sklon, než se původně myslelo. Stále ale zbývalo pochopit, jak takřka nepostřehnutelná, malá lavina způsobila smrtící zranění.

K tomu zásadně pomohl hollywoodský animovaný snímek. Johana Gaumeho už při jeho vydání v roce 2013 zaujalo, jak realisticky se v Ledovém království chovala fyzika sněhu. Když se pak pustil do zkoumání případu Ďatlovovy výpravy, požádal animátory Pixaru, zda by mu nepomohli se simulacemi dopadu laviny s několika krychlovými metry zmrzlého sněhu na lidské tělo.

disney-frozen-2

Foto: HBO/Disney

Vědce u filmu Ledové království zaujal realistický pohyb sněhu

Aby vědci mohli svoji teorii ověřit, chybělo jim ještě pár výchozích hodnot fyzikálních sil, podle nichž simulaci nastavit. Získali je od automobilky General Motors, která v 70. letech stovce mrtvol shodila na hrudník různě těžká závaží v rámci kalibrování bezpečnostních pásů. Když data z testů použili Puzrin s Gaumem, došli k tušenému závěru.

Jelikož členové ruské výpravy spali na svém lyžařském vybavení, zvláštní typ laviny zmrzlého sněhu by jim skutečně způsobil polámaná žebra a rozdrcené lebky. Jelikož u zasažené trojice zranění nebyla okamžitě smrtelná, jejich přátelé zevnitř rozřízli zasypaný stan a ve spěchu se je pokusili odtáhnout do bezpečí. Důvodem, proč se ani pořádně neoblékli, snad mohly být i obavy z dalšího sesuvu sněhu.

vit-horky-boxed2

Přečtěte si takéPovedená akvizice aneb jak český startup Brand Embassy udělal dobře, když se nechal koupit izraelským obremPovedená akvizice aneb jak český startup Brand Embassy udělal dobře, když se nechal koupit izraelským obrem

Ačkoliv o detailech událostí po úderu laviny lze do určité míry spekulovat, šedesát dva let od tragédie na Mrtvé hoře se konečně objevila vědecky podložená teorie vysvětlující, co ji nejspíš způsobilo. Snad nikoho by přitom nenapadlo, že v ní bude hrát důležitou roli rodinný animovaný film od Disneyho. Ten nakonec přispěl k vytvoření narativu z Uralu 50. let minulého století, kde se udála nešťastná shoda náhod následovaná pokusem zachránit přátele.

Johan Gaume přesto nepochybuje, že konspirační teorie o Ďatlovově výpravě jen tak nezmizí. „Lidé nechtějí, aby to byla lavina. Je to příliš normální,“ říká vědec pro National Geographic. Zároveň je jistě přitažlivější mít podivnou nevyřešenou záhadu než známou tragédii. Ostatně co jiného demonstruje lidskou fascinaci magickým myšlením než úspěch Ledového království na jedné straně a běhající mráz po zádech při zkoumání událostí na úbočí Mrtvé hory na straně druhé.

disney-frozen-1

Foto: HBO/Disney

Film Ledové království patří mezi dvacítku nejvýdělečnějších filmů všech dob